Dobré dopoledne, je pátek 17.8.2018, 9:03. Dnes má svátek Petra, zítra Helena.
Detail

Brdské osmistovky

2018-01-20 09:07:12 | Město Spálené Poříčí ©

V celé brdské vrchovině se nachází 10 vrcholů, které přesahují výšku 800 m n.m.

Foto

Foto: www.wikipedie.cz ©

Jedná se o vrcholy Tok, Praha, Malý Tok, Hradiště, Brdce, Koruna, Třemšín, Jordán, Paterák a Nad Maráskem.


Tok (865 m n.m.)
Tok je nejvyšší vrchol pohoří Brdy, dříve byl uváděn i jako Velký Tok pro odlišení od Toku Malého. Nachází se zde dopadová plocha bývalé vojenské střelnice zřízená v roce 1931.
Tok není z dálky nijak výrazný. Je to rozsáhlá náhorní plošina, kde se vrchol rozezná jen podle usazeného zeměměřičského kamene. Ten se v půlce dvacátého století musel stěhovat. Tam, kde nad jeho prvotním stanovištěm léta stál vysoký trigonometr, není nejvyšší vrchol hory. Skutečná nejvyšší poloha Toku leží 200 m jižněji.
Název pochází od milostného zpěvu tetřeva hlušce. Tok je výjimečný svým rozhledem, za dobré viditelnosti až k pohraničním horám, včetně Klínovce, Ještědu, Sněžky a na část Novohradských hor a Šumavy. Na začátku 20. století uvažoval příbramský Klub českých turistů o výstavbě rozhledny, nikdy ale k realizaci stavby nedošlo.
Na planinách Toku přežívají zbytky původních brdských rašelinišť s mnoha druhy vzácných mokřadních rostlin.
Nedaleko vrcholu dříve stála hájovna Carvánka, která byla ve své době nejvýše položeným obydlím uvnitř České kotliny. Ta však musela ustoupit vojenské střelnici. Před několika lety vyrostla v blízkosti původního stavení malá dřevěná lovecká chata, která je však veřejnosti nepřístupná.

Praha (862 m n.m.)
Praha je druhý nejvyšší vrchol pohoří Brdy.
Název Praha může pocházet z období národního obrození, kdy byl vrch pojmenován místními vlastenci podle hlavního města Prahy, jiné vysvětlení říká, že se původně kopec jmenoval Skalice (zřejmě podle zdaleka viditelného skalnatého svahu a jméno Praha získal podle Pražského arcibiskupství, které rožmitálské panství do poloviny 20. stol. vlastnilo.
Za druhé světové války byla na vrcholu postavena vojenská radarová ústředna, určená pro navádění německých nočních stíhačů. Bylo zde také odposlouchávací zařízení. Radary byly umístěny na několika dřevěných věžích. V období komunismu byl vojenský radiolokátor umístěn na vyšší věži ocelové konstrukce. V roce 2000 byla na vrcholu postavena nová, 60 m vysoká železobetonová věž, na které je umístěn meteorologický radar, televizní vysílač, převáděč a další zařízení.
Na svazích Prahy se tvoří i menší kamenná pole, umožňující pohled daleko do kraje až k pohraničním horám.

Malý Tok (840 m n.m.)
Tak jako řada dalších vrchů v Brdech je poměrně málo výrazný. Samotný vrchol je identifikovatelný v terénu jen nivelační tyčí. Dříve bylo celé temeno hory pokryto hlubokými bažinami a i v současné době jde o velmi vlhkou lokalitu.
Vzrostlý smrkový les brání výhledům do okolí (s výjimkou nečetných průseků) a komplikuje orientaci.

Hradiště (844 m n.m.)
Leží na hlavním hřebeni Brd mezi vrchy Brdce a Malý Tok. Uzavírá Lázské údolí, kde v jeho svazích pramení ve výši 765 m řeka Litavka, západní svahy se poměrně prudce sklánějí do Třítrubeckého údolí, vrch sám není příliš výrazný.
Název vrchu vznikl vlastně omylem - těsně pod vrcholem se rozkládá nevelké, ale romantické balvanové moře, které je někdy mylně pokládáno za zbytky prehistorického osídlení (hradiště). Toto suťové pole ale vzniklo zcela přirozenou cestou.
Exponovaná poloha vrchu je důvodem jedněch z nejdrsnějších klimatických podmínek v Brdech. Nedaleko vrcholu se nachází tzv. Bouda U břízy - stavba určená k ochraně lesního personálu před pytláky.
Vzhledem k neexistenci turistického značení patří vrch Hradiště k nejméně navštěvovaným horám Brd. Přestože nabízí velmi zajímavé scenérie, nelze ale odtud počítat s výhledy do okolní krajiny.

Brdce (839 m n.m.)
Brdce jsou z větší vzdálenosti poměrně výrazným vrchem, avšak samotný vrchol tvoří plošina, na níž nejvyšší bod vyznačuje uměle navršená hromada kamenů. Z oblasti vrcholu je dobrý výhled na východ do oblasti Příbramska, přes vrchy obklopující koryto Vltavy a Středočeskou pahorkatinu až k Českomoravské vrchovině.
Ve východním svahu vrchu, v nadm. výšce cca 715 m se nachází Skelná Huť, která zde pracovala v letech 1749 – 1783. Jejím provozovatelem byl Tobiáš Matěj Adler, jinak známý hlavně ze Šumavy ( i z díla spisovatele Karla Klostermanna). Stávala zde až do vzniku brdské střelnice také myslivna. Nyní se zde nachází jen seník a rozsáhlé louky.

Koruna (837 m n.m.)
Vrch Koruna má 2 vrcholy, z nichž vyšší je ten východní. V pohledu z hlavního brdského hřebene není vrch příliš výrazný.
Každý z vrcholů měl v minulosti také vlastní název - vyšší (837 m) se jmenoval Bor podle porostu borovic na kamenitých jižních svazích. Pod ím dříve stávala myslivna Na Boru. Nižší vrchol (832 m) se nachází na konci hřebene a vypadá tedy výrazněji. Protože přes něj procházela hranice zbirožského panství a na mezních kamenech byla vytesána koruna, odtud pochází název. Byl zde také umístěn triangulační bod, vrch Koruna stal se důležitějším než vrchol vyšší. Jeho starší název byl Bučina, opět podle převažujícího porostu.

Třemšín (827 m n.m.)
Název hory pochází od střemchy, která zde roste. Barvitější lidový výklad odkazuje na tři zlaté šíny – zlaté pruty, které podle jedné z mnoha místních pověstí tvoří poklad ukrytý v hradní studni.
Básník Jaroslav Vrchlický nazval Třemšín Králem brdských lesů. Při pohledu z dálky se jedná o velmi výrazný vrch a je to zároveň nejjižněji položená brdská osmistovka. Obyvatelé regionu pohlíželi na Třemšín vždy s posvátnou úctou, což způsobily tajemné báje k němu se vztahující a dávné osídlení. Za doby národního obrození požíval podobné vážnosti jako Blaník.
Vrchol Třemšína byl osídlen již v pravěku, kdy zde stálo hradiště. Kolem r. 1200 zde založil rožmitálský rod Buziců hrad,ktarý byl v r. 1424, v době husitských válek, dobyt a vypleněn husity. O století později zde chtěl vybudovat hrad pan Zdeněk z Rožmitálu, ale ke stavbě už nikdy nedošlo.
V r. 1771 mechal na předhradí kopce lesmistr Josef Eustach Kráčmer vybudovat kapličku, později opatřenou nápisem "Bohu chvála, králi úcta, vlasti sláva".
Kolem roku 1800 nechal arcibiskup Salm upravit cesty (tzv. Salmova cesta) i samotný vrchol Třemšína kamennými valy, čímž byl však nenávratně zničen původní stav hradiště.
Pohledu z vrcholu kopce brání vzrostlé stromy, ale ještě na začátku 20. století byl výhled skutečně monumentální - turistické průvodce KČT z té doby popisují rozhled od Novohradských hor až ke Krušným horám, ke spatření byla Českomoravská vrchovina a za výjimečných rozhledových podmínek bylo možné zahlédnout i hřebeny Krkonoš.

Jordán (826 m n.m.)
Jordán je jedním z nejznámějších vrchů Středních Brd.
Stejně se jmenuje bývalá i vojenská dopadová plocha, která se rozkládá v jeho severních svazích, ve východních svazích Dlouhého vrchu (775 m) a západních a severních svazích vrchu Houpák (794 m). Na Houpáku stojí i několik vojenských staveb, dobře známých z filmu Obecná škola.
Po založení brdské střelnice v r. 1926, byla právě jordánská plocha jedním ze dvou míst v Brdech (tím druhým byla Baština - Brda), kde se později testovaly prvky československého opevnění. V r. 1936 zde byl dokončen pěchotní srub CE, v němž bylo intenzivně testováno vybavení a výzbroj pro československé opevnění a který byl také sám podroben ostřelovacím zkouškám. Pevnostních staveb je ovšem na ploše Jordán více, později přibyly i ty, které zde vystavělo nacistické Německo, které brdskou střelnici využívalo také (pod názvem „Truppenübungsplatz Kammwald“), některé objekty byly vybudovány i po II. světové válce.
Pozůstatky geodetické věže, které se na vrcholové planině dají nalézt, však nestojí na nejvyšším bodě vrchu. Ten se skrývá v porostu kapradin. Holé pláně jordánské dopadové plochy si "zahrály" také v populárním večerníčku Václava Chaloupka s medvíďaty.
Jordánská plocha představuje i cenné území pro botaniky a zejména geology. Právě tady (a na Toku) se vyskytují velmi zajímavá a vzácná společenstva rostlin a geomorfologické útvary (kamenné polygony a mrazové trhliny), které jsou v této zeměpisné šířce a nadmořské výšce v Evropě zcela unikátní. Zdejší ekosystém odpovídá tomu, s čím se jinak lze setkat v oblastech blízkých polárnímu kruhu nebo v nepoměrně vyšších pohořích.
Z planiny Jordánu se návštěvníkovi nabízí skutečně monumentální výhled doslova po celých Čechách.

Paterák (812 m n.m.)
Jeden z méně známých brdských vrcholů získal své jméno podle pěti lesních průseků, které se právě na vrcholu kopce protínaly (někdy bývá uváděn nesprávný název Peterák).
V severozápadním svahu Pateráku, cca 300 m pod vrcholem, bychom nalezli tzv. Gregorův křížek. Jde o kříž řeckého typu, na který kameník na břevno vytesal dvě srdce. Kříž údajně připomíná smrt lesníka Václava Gregora ze Záběhlé, kterého na tomto místě 5. září 1870 zastřelili pytláci.
Okolí Pateráku má pohnutou partyzánskou minulost, o tom svědčí udržované partyzánské pomníčky pod vrcholem poblíž bývalé hájovny Na Rovinách. Na konci března byl v těchto místech vysazena devítičlenný oddíl vedený nadporučíkem Vasilem Petrovičem Majským. Jejich přítomnost se ale nepodařilo utajit, skupina byla obklíčena a 3 muži zahynuli (Platonov, Petrov a neznámý vojín). Zbylí muži kromě 2 padli další den v blízkosti Jánské boudy mezi Prahou a Malým Tokem.
Ze severních svahů Pateráku býval dříve krásný výhled do údolí Padrťského potoka, na pásmo Radče a Plzeň, nyní však už výhled zarůstá stromy.

Nad Maráskem (801 m n.m.)
Skalnatý vrchol hory je nejvyšším brdským vrcholem v Plzeňském kraji a nejzápadnější brdskou "osmistovkou". Nabízí pěkný výhled na jihozápad z odkrytého kamenného moře, na kterém lze narazit na výskyt kosodřeviny, v Brdech ojedinělý. Velmi dobře je vidět pásmo Šumavy od vrcholu Boubína až po Ostrý, včetně již bavorského Velkého Javoru. Dohlédneme odsud až na hřeben Českého lesa.
Název Nad Maráskem vznikl patrně zkomolením dřívějšího jména Nad marastkem, které pochází od slova marast, tedy mokřina.
Na svazích hory se nachází tři maloplošná chráněná území:
* PP Míšovské buky - na severovýchodním svahu, necelý kilometr od vrcholu. Důvodem ochrany je zbytek kyselé bukové bučiny a jedlobučiny, rozkládající se na ploše 5 hektarů. Roste zde největší brdská jedle, jejíž obvod se blíží čtyřem metrům.
* PR Fajmanovy skály a Klenky - na jihozápadním svahu, kilometr od vrcholu. Důvodem ochrany je zbytek reliktních borů a jedlobučin, rozkládající se na 29 hektarech. V těchto místech roste horská bylina sedmikvítek evropský a lze tu zahlédnout výra velkého.
* PR Getsemanka I. a II. - na východním svahu, 2 km od vrcholu. Důvodem ochrany jsou fragmenty přirozených porostů horských bučin, olšin a suťových lesů včetně reprezentativních druhů lišejníků, rostlin a živočichů. Ze savců se v rezervaci běžně vyskytuje jelen evropský a lokalita je i součástí teritoria rysa ostrovida.


Je nutné upozornit, že ne všechny osmistovky je i v současné době možné oficiálně navštívit - armáda dosud neuvolnila celé území CHKO Brdy, v některých oblastech dosud probíhá pyrotechnický průzkum a asanace.
Pro lepší orientaci přikládáme mapu brdských osmistovek a mapu s vyznačenými zpřístupněnými oblastmi.
Brdské osmistovky: https://www.google.com/maps/d/viewer?t=p&msa=0&mid=zGBQSsyKZ1A0.kAxbJPS8i-1w

Text Ivana Paseková, zdroj Brdy opět otevřené, vydavatelství Starý most, 2015, www.wikipedie.cz

Mapa zpřístupněných oblastí Brd

Autor: Město Spálené Poříčí ©

Kontakty
Obec

Město Spálené Poříčí
Náměstí Svobody 132
335 61 Spálené Poříčí



e-mail: mesto@spaleneporici.cz
e-podatelna: podatelna@spaleneporici.cz
(Bližší informace o elektronické podatelně najdete zde).

Úřední hodiny
Pondělí a středa:
08,00 hod. - 18,00 hod.

IČ: 257 249
DIČ: CZ00257249
Bankovní spojení: ČS Plzeň: 72 56 31 379/0800

Městský úřad - kontakty

Infocentrum - kontakty

Rozklikávací rozpočet města

Znak města
Znak obce

Stříbrná městská zeď se třemi věžemi v červeném poli, proti černým stříškám věží směřují tři stříbrné hroty. Město znak užívá pravděpodobně již od počátku 16. stol.

Více informací...

Foto
Nahrajte si Flash Player, pokud chcete vidět více.
Další fotogalerie..
www.spaleneporici.cz
© Město Spálené Poříčí
Právní doložka
Editace Editace Editace Editace Editace