Dobré dopoledne, je pátek 17.8.2018, 9:04. Dnes má svátek Petra, zítra Helena.
Detail

Z historie samosprávy

2011-06-20 06:36:40 | Město Spálené Poříčí ©

Václav Davídek ve své knize Staré časy Spálenopoříčska (vyd. 1992) má obsáhlou kapitolu XII. s názvem Správa vrchnostenská, městská a vesnická. Z ní jsou následující úryvky.

Foto

Foto: obec ©

Po třicetileté válce někdejší život se rozvíjel zvolna. Nedošlo k prostému navazování na předbělohorský stav, nýbrž mnoho bylo potřeba opravit. Především bylo nutné reorganizovat veřejnou správu. V patrimonijní době jí musíme rozumět (pro poddané venkovany) úřady panské jakožto veřejné úřady i soudy, znamená to, že se reformovala správa vrchnostenská a z ní odvozená správa městská a vesnická i soudnictví.

Ovšem počátky vrchnostenských kanceláří sahají někde až do 15. věku. Malá panství, jakým bylo poříčské, měla vyvinutou kancelář až od třicetileté války." "V době brzy poválečné byla majitelkou panství poříčského Maxmiliána Kateřina Vrábská, vdova (od roku 1655) po Jiřím Zdeňkovi Vratislavovi z Mitrovic. Tato málo šťastná paní po vzoru svého manžela a předchůdce sídlila v Praze. Když se ujímala zděděného panství, ustanovila na poříčském statku Jiřího Straku, rodáka poříčského, hejtmanem. Prameny o tom sice nepraví nic, ale jistě k ruce hejtmanově ustanovila na panství také první úřednictvo a služebnictvo. To byly základy později se rozvinuvší kanceláře poříčského panství."
"Městečko bývalo svobodným městem, ale po třicetileté válce (ba hned po roce 1620) bylo uváděno ve větší poddanost. Stížnosti Poříčských ze sedmdesátých let 17. věku k Maxmiliáně Kateřině, vdané znovu za Františka Eusebia hraběte Khuna z Lichtenburka, která sídlila v Praze, o tom mluví velmi zřetelně. Měšťané si stěžují proti robotám a omezování pravomoci purkmistra (Khun ho i uvěznil)." "Jak se vyvinuly správní poměry ve století osmnáctém na našem kraji, o tom máme pěkné, úplné správy. Čteme je v knihách přísah, zachovaných v poříčském panském archivu. Byly založeny za Karla Josefa, hraběte des Fours de Monte a Adienville. Postava tohoto hraběte, který vládl rozsáhlým panstvím rohozeckým na Turnovsku a naším současně, je jednou z nejzajímavějších. Za něho se stal několikerý dobrý počin ve správě panství a v jeho hospodářství. Za něho byly také založeny zmíněné knihy přísah (cca 1735), které jsou bohatým pramenem pro poznání správy panství v oné a následující době i v době předešlé, poněvadž všechny formy správy se vyvíjely organicky už nejméně od třicetileté války. Přísahy skládali všichni zaměstnanci vrchností. Zaměstnanci máme rozumět i rychtáře, konšele a zřízence obcí (vesnic jako městečka), kteří odpovídali vrchnosti ze svého úřadu (důstojnosti).

Purkmistři, rychtáři a konšelé (1659 - 2002)

1659 – Jan Holub, primátor, Havel Karásek, Matěj Brunclík, Václav Kundrát, Bartoloměj Martinowic
1664 – Jan Holubovský, primátor, Matěj Brunclík, Bartoloměj Martinowic, Jan Šenkýř, Jiří Straka, Krištof Hurášek
1666 – Matěj Brunclík, purkmistr a primas, Jiří Straka, Holub pekař, Václav Kundrát, Krištof Hurášek, Jan Holub
1672 – Jiří Straka, vulgo Klabinos primas, Matěj Brunclík
1677 – Jakub Pekař, purkmistr
1678 – Matěj Brunclík, purkmistr,
1680 Řehoř Polský, purkmistr, Jan Holub primas, Martin Straka, Matěj Brunclík, Ondřej Kadovský, Matouš Pelikán
1683 – Martin Straka, purkmistr, Jiří Kutta rychtář, Tomáš Brunclík, Vít Mařík, Vavřinec Vosmyk
1684 – Tomáš Brunclík, purkmistr, Martin Straka radní
1685 – Martin Straka purkmistr a primátor, Ondřej Kadovský, Petr Gebl, městský písař
1695 – Ondřej Holub primátor, Martin Straka, Jakub Holub, Matěj Svěrek
1706 – Jan Brudna, primátor, bartoloměj Špalíček, Jakub Holub, Ondřej Straka – Klabinos, Matěj Svěrek
1715 – Josef Wochter, purkmistr, Jakub Kundrát městský písař
1718 – Bartoloměj Špalíček, purkmistr, Jakub Holub, primas
1719 – Tomáš Kuneš, purkmistr
1723 – Tomáš Kuneš, purkmistr, Jan Zýral, rychtář
1727 – Jan Vořel, purkmistr, Jan Zýral rychtář
1733 – Jakub Holub, purkmistr, Bartoloměj Špalíček primátor
1734 – Tomáš Kuneš, purkmistr
1735 – Václav Brudna, purkmistr, Tomáš Kuneš primas, Jan Fischer písař městský
1736 – Jiří Fajman, purkmistr
1738 – Bartoloměj Špalíček, purkmistr, Tomáš Kuneš primátor, Tomáš Kundrát rychtář
1739 – Martin Jančar, purkmistr, Tomáš Kuneš primas
1744 – Karel Pech, purkmistr, Tomáš Kuneš primas, Tomáš Kundrát rychtář
1747 – Matouš Pokorný, purkmistr, Tomáš Kuneš primas, Matouš Havránek radní
1749 – Josef Straka – Klabinos, purkmistr
1750 – Ondřej Liška, purkmistr
1752 – Josef Straka – Klabinos, purkmistr, Tomáš Holub rychtář
1754 – Josef Karásek, primátor, t.č. purkmistr
1757 – Karel Pech, purkmistr, t.č. písař, učitel
1762 – Martin Věšín, purkmistr
1763 – Jan Skřivan, purkmistr
1766 – Jan Walter, purkmistr, Jan Baltazar primas, Martin Věšín, Josef Traurig primátor
1818 – Bartoloměj Pelikán, purkmistr, Josef Pelikán, Petr Fast, Baltazar Holub
1836 – Václav Brudna, purkmistr, Tomáš Kuneš primas, Jiří Fajman

Pro následující období nejsou v pamětní knize záznamy o představitelích samosprávy až do r. 1905, kdy je jako starosta uveden v zápisu o soukromé slavnosti MUDr. František Seykora, který je uveden jako starosta i v roce 1913. V pamětní knize jsou zaznamenány první volby samosprávy v roce 1919, kdy byl starostou zvolen Vojtěch Hucl. Volby 1923, starostou zvolen opět Vojtěch Hucl, který po roce odstupuje a starostou zvolen MUDr. Seykora.

Ve volbách v letech 1928 a 1932 byl starostou zvolen Karel Holub. Následující období není v pamětní knize zaznamenáno, ale pamětníci znají ještě z této doby starosty Josefa Kušnera, Aloise Peroutku a Františka Věšína. Těsně před okupací byl starostou opět zvolen Karel Holub, který ve funkci vládního komisaře jmenovaného úřady protrpěl Protektorátem Čechy a Morava „pod ochranou Velkoněmecké říše“ až do jejího konce. Další zápis o volbách je až z 30.4. 1945, kdy byl tajně ustanoven revoluční Národní výbor, jehož předsedou byl zvolen Jaroslav Zábrodský.

První volby po válce se konaly 23.7. 1945, zvolen byl František Kovářík. Ve volbách roku 1946 opět zvolen František Kovářík. 3.7. 1948 se František Kovářík vzdává funkce. Je zvolen Bohumil Čížek, po něm ve volbách do MNV v roce 1953 byl zvolen Alois Hora, v následujícím volebním období Josef Vaidiš. V roce 1960 opět Alois Hora, v roce 1964 Karel Tofl. Ten v roce 1971 rezignuje a do podzimních voleb téhož roku vykonává funkci předsedy MNV opět Alois Hora. Na podzim 1971 je opět zvolen Josef Vaidiš, v roce 1976 Alois Hora a v roce 1982 byl zvolen František Krejčí.

Po změně společenské a politické situace v roce 1989 byl prvním starostou zvolen Ing. Petr Pelikán a od roku 1994 je starostou Ing. Pavel Čížek.



Autor: Město Spálené Poříčí ©

Kontakty
Obec

Město Spálené Poříčí
Náměstí Svobody 132
335 61 Spálené Poříčí



e-mail: mesto@spaleneporici.cz
e-podatelna: podatelna@spaleneporici.cz
(Bližší informace o elektronické podatelně najdete zde).

Úřední hodiny
Pondělí a středa:
08,00 hod. - 18,00 hod.

IČ: 257 249
DIČ: CZ00257249
Bankovní spojení: ČS Plzeň: 72 56 31 379/0800

Městský úřad - kontakty

Infocentrum - kontakty

Rozklikávací rozpočet města

Znak města
Znak obce

Stříbrná městská zeď se třemi věžemi v červeném poli, proti černým stříškám věží směřují tři stříbrné hroty. Město znak užívá pravděpodobně již od počátku 16. stol.

Více informací...

Foto
Nahrajte si Flash Player, pokud chcete vidět více.
Další fotogalerie..
www.spaleneporici.cz
© Město Spálené Poříčí
Právní doložka
Editace Editace Editace Editace Editace